NÁŠ PŘÍBĚH

Shotokan Karate se oba s manželem věnujeme od dětství, stejně jako naše dvě děti, Ondra a Veronika. V roce 2015 jsme se rozhodli odejít ze zaměstnání a věnovat se karate na plno. Budujeme moderní sportovní klub, který propojuje tradiční hodnoty s inovativním přístupem, vytváříme přátelské a pozitivní prostředí zaměřené na kontinuální rozvoj. Chceme našim členům vytvářet takové podmínky, aby se mohli celoživotně posouvat a zlepšovat. Zaměřujeme se na všechny aspekty , které tento vývoj ovlivňují. Věříme v růstový potenciál nás jednotlivců, i celého klubu, překonáváme výzvy a chyby bereme jako příležitost něco nového se naučit. Vznikají u nás trvalá přátelství, všichni se vzájemně podporujeme. Přejeme si, abyste si karate zamilovali stejně jako my.

MÁME JASNÉ HODNOTY

Pozitivní a přátelská atmosféra – děti, které se cítí respektované a podporované jsou motivovanější a trénují s větší radostí
Laskavá důslednost – ano, jsme důslední. Věříme mnohem víc v návyky než v čekání na to, až se „mi bude chtít“. Motivace je fajn na startu, pak už rozhodují návyky
Bojovnost a odolnost – bojová umění jsou často o výstupu z komfortní zóny, ale právě tyto zkušenosti nás dělají odolnější a úspěšnější
Proaktivní přístup – neustále hledáme způsob a možnosti, jak se zlepšovat, proto i u našich dětí očekáváme proaktivitu a snahu na sobě pracovat

Radana Benešová, 1. Dan JKA Karate

Karate se věnuji od roku 1991, kdy se u nás, v severomoravském Šumperku, otevřel úplně první karate oddíl. Trenér měl žlutý pásek, ale pro nás to byl zázrak. Konečně jsem se mohla naučit to, co jsem neustále dokola sledovala u kamarádky na videu na těch 10 x překopírovaných kazetách s Jeanem Claud van Dammem. Karate mi dalo v dospívání skvělé zázemí a komunitu úžasných lidí, která je se mnou dodnes. Ráda bych všechnu tu péči a energii, kterou do mě ostatní investovali, s vděčností poslala dál.

Pavel Beneš, 5. Dan JKA Karate

Ke sportu mě vedli od dětství, začínal jsem v Českých Budějovicích s atletikou. Pro karate jsem se rozhodl v roce 1976. Inspiroval mě plakát od Káji Saudka, zobrazující kop ve výskoku, a náhoda, kdy jsem potkal bývalého spolužáka, který už karate cvičil a pozval mě na trénink. Od té doby je karate moje cesta. Rád bych ji ukázal i ostatním.